Život je iluze

24. listopadu 2012 v 18:41 | Miky |  Divadlení scénář

Život je iluze




filosoficko-psychologické drama



Osoby:



Bůh

Smrt

Pavla

Martin

Doktor

Bezdomovec





Život je jen jedna velká iluze šílenství.
(autor neznámý)







OBRAZ PRVNÍ



Nebe - Bůh v bílém plášti sedí na posteli (uprostřed jeviště) vedle ležící Pavly a hladí ji po dlouhých černých vlasech. Všude kolem jsou malé obláčky, malí andělíčci a zní líbezná hudba. Pavla se probudí, posadí se a podívá se Bohu do očí.



PAVLA: (udiveně) Kde to jsem a kdo jsi ty?

BŮH: Neboj se mé milé dítě, jsi v dobrých rukách.

PAVLA: (vstane a rozhlíží se po okolí) Snad nejsem v nebi?

BŮH: Už je to tak. Včera večer jsi prošla branou a dostala ses do mé péče.

PAVLA: (vyděšeně) Já? To není možné, ne ještě ne!

BŮH: Uklidni se Pavlo…tak se jmenuješ?

PAVLA: Ano.

BŮH: Tak tedy Pavlo, dostala ses do míst, kde nevládne čas ani prostor. Jsi v jiné dimenzi, než v té na kterou jsi byla zvyklá.

PAVLA: (rozpomíná se) Vzpomínám si, vzpomínám…vzpomínám, že jsem upadla do kómatu. Viděla jsem své tělo napojené na přístroje. Ano, to bylo poslední, co jsem zahlédla, než jsem se dostala sem. A manžela. Mého manžela! Plačícího manžela!

BŮH: (odkašle si) No, pravda je taková, že jsi stále napojená na přístroje a manžel na tebe čeká. Nechce tě ztratit.

PAVLA: Ale proč jsem tedy tu a ne na Zemi?

BŮH: Snad proto, abys mne poznala. Snad abys zakusila tento pocit. Snad proto, aby ses rozhodla, zda jít životem dál nebo tu zůstat se mnou. Snad proto, že tvé rozhodnutí změní tvou cestu osudu.

PAVLA: (šokovaně) Mohu se ještě vrátit?

BŮH: Ano, ty ano.

PAVLA: Pak se chci vrátit, milý Bože.

BŮH: Neuspěchej své rozhodnutí. Neřekl jsem ti vše.

PAVLA: Co jsi mi ještě zamlčel?

BŮH: V osudu máš dvě smrti. Jedna z nich je klinická, ale může být tvou první a poslední. A druhá je konečná. Konečná stanice.

PAVLA: Tomu rozumím, ale já už si zvolila Život.

BŮH: To není vše. Druhá smrt by tě čekala brzy.

PAVLA: Jak moc brzy?

BŮH: Můžeme ti dát pouhé tři dny, než dohoří tvá svíčka úplně. Pouhé tři dny, o kterých budeš vědět, že jsou poslední. Pouhé tři dny, které budeš muset smysluplně prožít. Už rozumíš? Máš v rukou svůj Osud.

PAVLA: (smutně) Pouhé tři dny? Ale co se stane pak? Jak znova zemřu?

BŮH: Zemřeš ve spánku na zástavu srdce. Bude to tichá a rychlá smrt. Ale není čeho se bát. (snaží se ji rozveselit) Vždyť už to tu znáš. Tak co? Jaká bude tvá volba?

PAVLA: (rozhodně) I kdyby jen pouhé tři dny. Vezmu si tu šanci, dám svůj život do pořádku, i když na to mám tři dny…a pak…budu s klidným srdcem očekávat smrt. Prosím dej mi ještě šanci žít.

BŮH: Budu ti stále po boku. Teď se připrav na probuzení. Ale upozorňuji tě. Nesmíš nikomu říct, co jsi zažila, nebo by tě stihl trest.

PAVLA: Slibuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bionka* Bionka* | Web | 28. listopadu 2012 v 16:43 | Reagovat

Má to úžasnou hloubku! Asi to už dnes nepustím z hlavy.

2 Bionka* Bionka* | Web | 28. listopadu 2012 v 16:44 | Reagovat

Hlavou se mi honí strašně moc otázek :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist