Jedno slovo - téma týdne

29. října 2012 v 16:49 | Miky
Zdravím Tě má Velká Dámo.

Jsem ráda, že mám tolik šancí Tě alespoň párkrát do týdne vídat, jak si kráčíš po ulici. Jsem velmi šťastná, když Tě spatřím, ale bohužel Tě nikdy nestřetnu. Vždycky jsi tak daleko. Dnes večer to ale bylo jiné. Dnes večer jsem Tě střetla osobně. A to přímo ve svém snu.
Byl to velice živý sen. Byla jsem v nemocnici a Ty jsi mě odtamtud chtěla dostat. Věděla jsi, že tam nepatřím a snažila ses všechny okolo přesvědčit. Nevím, jestli se to podařilo, ale to teď není podstatné. Podstatné je, že v tom snu jsi vyvolávala žáky a komunikovala s nimi. Pak přišla řada na mě. Zadalas mi úkol: "Budeš mluvit na téma SLOVO." Nejkrásnější na tom bylo, že jsi pevně věřila, že já to zvládnu, že se postavím a dokážu mluvit mezi tolika lidmi. Tys mi věřila. A já se v tu chvíli probudila. Probudila jsem se s pocitem, že mi někdo věří, že někdo ví, že to zvládnu. A tak jsem se rozhodla, že ten úkol vypracuji. Bohužel Ti ho nebudu moci přednést, ani před nikým, ale pevně věřím, že Ty víš, že to jednou zvládnu. Tak tady je má úvaha na téma slovo.

Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. Tak nějak to vše začalo…
Každé slovo má nějaký význam nebo více významů. Je to jakýsi kód, kterým se lidé dorozumívají. Existuje mnoho slov, mnoho významů. Na světě je tolik jazyků a každý ten jazyk má jiná slova. A jak se je učíme?
Nejčastěji přejímáním a nápodobou od rodičů. Když se dítě narodí neumí žádná slova, neumí mluvit. Teprve tehdy, když na něho rodiče začnou mluvit, začne opakovat slova, prve sice žvatlá, ale později mluví souvisle. Krásně se mu rozvine slovní zásoba. A co je hlavní, naučí se myslet ve slovech. A jak jde čas, člověk se učí stále nová a nová slova, jak ve svém jazyce, tak v jazykách cizích.
Podle mě se nedá říct, že jeden jazyk je krásnější než druhý, každému se líbí něco a druhému též. Avšak, kdybych měla zhodnotit svůj rodný jazyk, tak bych ho za nic na světě nevyměnila. Je dokonalý.

Víš, moc si tě vážím. I Ty jsi mě naučila myslet a mluvit a ani o tom nevíš.
Snad je to vše, co jsem chtěla říct. Vím, tuhle úvahu si zřejmě nikdy nepřečteš. A je to škoda, protože já Ti chtěla moc dokázat, co umím. Chtěla jsem Ti dokázat, že slovem umím operovat: že slova umím psát, že slovem umím myslet a hlavně, že slovy umím mluvit. A co víc, "slovem" se chci živit. Kéž bys věděla, že "slovo" je můj osud.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist